Emoční jednání



Jednáme-li pod vlivem emocí, jde o jednání našeho emočního těla, které nás v dané situaci ovládá. Většinou uděláme něco, co ve své podstatě vůbec nechceme udělat, ale naše emoce nás k tomu doženou. Vždy jde o jednání nepřirozené a nepodílí se na něm ani rozum, ani moudrost, je to jednání ovlivněné strachem, neboť ze strachu nevyjadřujeme, co cítíme, bereme ohledy, hrajeme divadlo, nasazujeme si masky. Toto vše nám odčerpává velké množství životní energie, která chybí našemu tělu a vyvolává pocit únavy. V dané chvíli překročí nahromaděné emoce únosnou mez a nemáme již dostatek energie k jejich potlačení. Pak přebírá vládu emoční tělo a následky jsou pro nás i pro okolí nepříznivé. Jde o sebeobranu našeho těla, které se potřebuje zbavit nahromaděných emocí, které byly dosud potlačovány zejména rozumem. Pokud se emoce nahromadí nad únosnou míru, je vyřazen i rozum a tělo přepojuje na program přežití. Nahromaděné emoce začaly ochromovat jeho základní životní funkce.V takové chvíli nejednáme my, ale naše zlost, lítost, agresivita, ukřivděnost, závist, nenávist, lakota, žárlivost. Nejsme schopni toto jednání ovlivnit dřív, než nezbytné množství emocí odejde, pak zase nastoupí vliv rozumu, který tuto situaci vyhodnotí nepříznivě a my si začneme vše vyčítat a za své jednání se stydíme, trpíme a pokud si vše neodpustíme a nezačneme své emoce zpracovávat jinak, brzy se situace opakuje.

Pod vlivem emočního těla jsou páchány tzv. zločiny z vášně, sexuální delikty, domácí násilí. V našem příběhu vlk i lovec jednali pod vlivem emocí a ublížili tím nakonec hlavně sobě. Takové jednání bývá podpořeno užitím alkoholu, drog i léků, které potlačují určité projevy, jež jsou následky podvědomých příčin, které nejsou řešeny. Významný vliv má sledování násilí ve filmech i v kreslených pohádkách, které působí už na děti, a ty považují násilí a boj za běžné a legrační. Společnost, média a reklamy nám neustále vnucují určité prototypy moderního člověka, který je štíhlý, krásný, úspěšný, vždy naladěný, který neříhá, nepotí se, je stále svěží a upravený. Všechny přirozené projevy lidského těla jsou nějakým reklamovaným prostředkem potlačeny. Přirozenost a upřímnost se nikde nepropaguje a začíná nám být cizí. Všichni si hrají na něco, co vlastně nejsou, ani být nemohou a občas z té role vypadnou, protože nikdo nemá tolik energie, aby ji mohl hrát nepřetržitě. Každý se snaží ukazovat svou domněle lepší stránku a za vše ostatní se stydí. Ale i naše odvrácená strana k nám patří a stačí ji s láskou přijmout, uvědomit si ji a pak se jí nemusíme nechat ovládat ani ji potlačovat. Proto roste počet lidí, kteří si tyto souvislosti uvědomují a vrací se zpět k přírodě a vlastní přirozenosti.